Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.Zrak.postižení,zrak.funkce,skupiny ZP

Vada zraku je defekt, který se projevuje nerozvinutím,snížením či ztrátou výkonnosti zrakového analyzátoru a tím poruchou zrakového vnímání,orientace v prostoru,pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí i následné narušení v oblasti soc. vztahů.

Vady zraku dělíme:

1.Podle doby vzniku na vrozené a získané.Čím dříve dítě ztratí zrak,tím má méně zrakových představ,které usnadnují lepší chápání pojmů,orientaci v prostoru,pomáhají smyslovému vnímání.Z tohotu důvodu je pro dítě lepší,jedná-li se o vadu získanou.

2.Podle stupně a rozsahu postižení na:

-funkční vady-t.j.poruchy binokulárního vidění-tupozrakost,šilhavost

-orgánové vady-t.j. poruchy orgánové na základě snížení nebo nevyvinutí zrakového orgánu- slabozrakost,zbytky zraku,slepost,nevidomost

Tupozrakost-funkční vada zraku,která se projevuje snížením zrakové ostrosti jednoho oka v důsledku útlumu zrak.vnímání.

Slabozrakost-orgánová vada,projevující se částečným nevyvinutím,snížením nebo zkreslující činností zrak.analyzátoru očí,tím poruchou zrak. vnímání

Zbytky zraku-orgánová vada zraku,projevující se závažným nevyvinutím,snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru obou očí a tím poruchou zrak.vnímání

Osleplost-orgánová vada,projevující se ztrátou činnosti zrakového analyzátoru a tím nemožností zrak.vnímání

Nevidomost-orgánová vada,projevující se nerozvinutím nebo úplnou ztrátou zrakových schopností.Při úplné slepotě není vnímáno ani světlo.Při tzv, praktické slepotě postižený reaguje na svetlo.

3.Podle délky trvání – krátkodobé, opakující se, dlouhodobé,chronické

Zívažnost defektu mimo jiné závisí i na míře zrakové ostrosti.Nejčastější příčiny vzniku zrak. vad jsou dědičné faktory, vrozené vady,nedonošenecká retinopatie,infekční a zánětlivá onem., degenerativní onem. sítnice,otravy,úrazy.

Nejčastěji se setkáváme u žáků ZŠ s těmito vadami:

Šilhavost – porucha rovnovážného postavení očí.Při šilhání vznikají dva odrazy,dvojité vidění.Protože toto vidění je nesnesitelné,začíná dítě instinktivně vyřazovat z mysli obraz šilhavého oka, který je méně jasný.Tím pádem šilhavé oko zrakovou schopnost a stává se tupuzrakým.Proto je nutná včasná léčba(zdravé oko se zakryje a cvičí se oko tupozraké,pak se dítě učí na spec.přístrojích spojovat obraz v jeden.Při velkém šilhání-operace).

Refrakční vady-krátkozrakost,dalekozrakost,astigmatismus

9.Zrakové vnímání,diagnostika,poradenství

Zrakové vnímání ZP se výrazně liší od vnímání normálně vidících stupněm úplnosti,přesností a rychlostí zobrazení a  také zúžením a deformací zorného pole.Rychlost zrakového vnímání se mění působením mnoha faktorů-velikostí a složitostí objektů,stavem osvětlení,únavou atd. Částečně vidící a často také slabozrací při zrakovém vnímání špatně poznávají předměty,které jsou jim známé,nedostatečně rozlišují nebo vůbec nerozlišují nejen podobné,ale i značně rozdílné objekty.Kompenzační funkci mají především sluchové a hmatové vnímání.

Sluchové vnímání-důležitá úloha především v procesech zprostředkovaného poznávání, prostorové a sociální orientaci.

Hmatové vnímání-bezprostřední poznávání okolního světa.

Důležitým úkolem výchovy a vzdělávání je také nácvik vnímání dvourozměrných zobrazení trojrozměrných předmětů.

Aktivní hmat-aktivní ohmatávání objektů

Zprostředkovaný hmat-ohmatávání objektů se děje rukou pomocí nástroje(bílá hůl)

Prostorová orientace a samostatný pohyb-hlavní problém ZP.Určování polohy,odhad prostředí,překážky vykonávají pod neustálou kontrolou vědomí.

Diagnostika zrak.poruch

1.Vzhled očí-mohou slzet,zakalené,zanícené,nechtěné oční pohyby,pokleslá zamhouřená víčka,mrkání nebo tření očí při jasném světle.

2.Další příznaky-při čtení dítě pohybuje spíše hlavou než očima,velká nebo malá vzdálenost při čtení,závratě,bolesti hlavy,nešikovně se pohybuje,může narážet do předmětů,bojí se výšek, špatná rovnováha.

3.Příznaky při vyučování-dítě má problémy s úkoly zaměřenými na koordinaci oko-ruka, chyby při čtení a psaní, zaměnování písmen,problémy se čtením na tabuli atd.

Poradenství:

1.Střediska ranné péče-klienti jsou děti se ZP od 0-4 let a děti s komb. post. 0-6let.

-konzultace v rodinném prostředí,ambulantní návštěvy ve středisku

-rehabilitační pobyty

-odborné semináře pro rodiče, setkávání rodičů

-depistáž dětí se ZP

-podpora výcviku smyslů u dítěte-metoda zrakové stimulace(cílem je dosažení maximálního rozvoje zbylých.funkcí a jejich možné využití v běžném životě)

-doprovázení rodiny k dalšímu poskytovateli služeb

2.SPC-péče od počátku do konce šk.vzděl.Činnost centra je ambulantní,uskutečnuje se na školách, poskytuje krátkodobé diagnostické pobyty.Služby:

-v předšk.věku výcvik smyslů a sebeobslužných návyků

-ve škol.věku výcvik psaní a čtení Brailova písma,samostatnosti v pohybu a orientaci v prostoru.

-zpracovávají odborné posudky a návrhy indiv.vzdělávacích plánů

3.Sociálně-rehabilitační poradenská zařízení:

Tyfloservis-služby využívají lidé,u nichž došlo k oslabení nebo ztrátě zraku v pozdějším věku.Individuální návštěvy,pokud je to možné-možnost ambulantních docházek

Tyflocentrum-nácvik obsluhy náročných kompenzačních pomůcek-služby jsou zajištovány v daném kraji docházkou do denního stacionáře.

10.Školy a zařízení pro ZP

Děti se vzdělávají formou individuální či skupinové integrace, nebo ve škole samostatně zřízené pro žáky se ZP.Vzdělávají se podle rámcového vzdělávacího programu.

Předškolní vzděl.-mat.škola pro ZP,třídy pro ZP při běžné mat. škole,běžná mat. škola.

Specifika vzdělávání:

-rozvoj zrak.funkcí(rozlišovací zrak.cvičení na barvy,tvary,lokalizaci; koordinace oko-ruka)

-rozvoj sluch. vnímání(poznávání a výběr zvuků,artikulace hlásek)

-rozvoj hmat. vnímání(trénink hrubé a jemné motoriky,práce s reliéfními obrázky,tvary a struktura materiálů)

-rozvoj čichu a chuti

-rozvoj řeči(správná artikulace,názornost)

-rozvoj estetického vnímání(využití hudby,výtvarné projevy)

-nácvik sebeobsluhy

Specifika vývoje ZP dítěte v předš. věku:

-velká potřeba pohybu-v batol.věku se u těžce ZP začínají rozvíjet náhradní pohybové mechanismy-kývání hlavy,poskoky,třepání rukama,tendence ke stereotypu,děti bývají pasivní, patrné projevy opoždění v psychomotorice.

-potřeba sebeprosazení-u těžce ZP sebeprosazení často není,dítě v mat. škole poprvé zažívá přístup zdravých k postižení.

-potřeba vědomí norem-tendence rodičů omlouvat nevhodné chování,nevyžadovat pravidla a meze v chování

-vývoj kresby-kresba je méně či více deformována,linie na sebe nenavazují,nejsou detaily, u dětí s vrozeným těžkým ZP nemá kresba velký význam,děti mají spíše radost ze zvuků kresl. nástrojů.

-rozvoj řeči-u těžce ZP je vývoj řeči značně opožděný,výslovnost bývá ovlivněna neschopností odezírat správné postavení mluvidel při řeči

-upřednostnění vizuálního vnímání-velmi těžké správní vnímání předmětů,které je zatížené subjektivním vnímáním.Dítě vnímá předměty jako trvalé,malé změnu chápou jako velké změny.

Školní vzdělávání

1.běžná zákl. škola       2. zákl. škola pro ZP

ad 1. Zásady výuky- názornost (dávat předměty do rukou),nevyčleňovat žáka,využití skupinové práce,jasný a krátký popis,vyšší časová dotace,verbalizace všeho důležitého, respektování potřeb žáka,podpora komunikačních dovedností

ad 2. Speciální učební plán v zákl.škole pro ZP

-předměty speciální péče(zrak.stimulace,spec.příprava psaní a čtení bodového písma,práce s kompenzačními pomůckami)

-předměty psaní na počítači a práci na počítači

-volitelné předměty(cizí jazyky,práce s elektronickými kompenzačními pomůckami)

-nepovinné předměty(příprava indiv. hry na hud. nástroj,zpěv,literárně-dramatická výchova,náboženství)

Školy jsou vybaveny spec.pomůckami(didaktické,optické,kompenzační), jsou upraveny pro pohyb osob s poškozeným zrakem(kontrastní barevnost,popisky v Brailově písmě).Většinou je k dispozici také spec. ped. centrum nebo oftalmolog. 

Pomůcky pro výuku – optické a neoptické

neoptické-kontrastní barvy materiálů,označení dveří Brailovým písmem,vhodná prac. plocha, Brailký řádek(spec. hardware – hmatový zobrazovač)

optické-lupy,dalekohledné systémy,filtry(filtrové brýle pro zvýraznění kontrastů),elektronické pomůcky,kamerové zvětšovací televizní lupy.

Další vzdělávání-gymnázium pro ZP,obchodní akademie a obchodní škola pro ZP, Střední odborné učiliště Aloise Jiráska pro ZP(čalouník,keramik,kuchař,knihař-4roky), konzervatoř (ped.zaměření na hudební výchovu-hra na dva nástroje nebo zpěv a jeden nástroj-7 let), Ladičská škola Jana Deyla pro ZP-5 let

11.Člověk a řeč,vznik řeči,logopedie současnosti

Řeč je specificky lidskou schopností.Jedná se o vědomé užívání jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách.Slouží člověku ke sdělování pocitů, přání,myšlenek.Tato schopnost není vrozená,rozvíjí se až při verbálním styku s mluvícím okolím.Řeč není pouze záležitostí mluvních orgánů(zevní řeč),ale především mozku a jeho hemisfér(vnitřní řeč).Úzce souvisí s kognitivními procesy a myšlením. Vnější řeč je schopností člověka užívat sdělovacích prostředků vytvářenými mluvidly, realizují se mluvením.Vnitřní řeč je chápání,uchovávání a vyjadřování myšlenek pomocí slov,a to nejen verbálně,ale i graficky(písmo,četba).I když v komunikaci má hlavní úlohu verbální projev,dorozumíváme se i jinak-nonverbální komunikací. V soc. komunikaci existují tři skupiny-verbální,nonverbální a komunikace činem.Z historického hlediska byla zřejmě první komunikace činem doprovázená nonverbální komunikací.Později se vyvinula komunikace prostřednictvím artikulovaných zvukových řetězců-slov - verbální kom.Verbální kom. získala postupně dominantní postavení v komunikaci kajo dorozumívacím procesu.

Předmětem vědního oboru logopedie je právě narušená komunikační schopnost. Logopedie se zabývá individ.schopností člověka používat jazyk jako systém při promluvě.Využívá poznatky z oblasti medicíny(pediatrie,foniatrie,stomatologie), psychologie,lingvistiky(fonetika,fonologie).Je mladým oborem - 1pol. 20stol. Zakladatel naší logo - MuDr.Miloš Sovák.Neorientuje se pouze na děti,ale na porušenou kom. schopnost u osob všech věkových kategorií.Moderní logo upřednostnuje přesun předmětu zkoumání logopedie od tzv. hovoření ke komunikaci. Současná logo používá místo termínu porucha řeči,vada řeči termín narušená komunikační schopnost.