Lirua Firua

12.Vývojové vady řeči a jejich příčiny,prevence

Ve vývoji řeči se zpravidla rozlišují:celkové poruchy řeči,poruchy jednotlivých složek mluvního projevu a poruchy sociální stránky řeči.Z vývojových poruch:nevyvinutí řeči (např. při těžké MR),omezený vývoj řeči(těžší MR,těžká porucha sluchu),opožděný vývoj řeči (dědičné opoždění vývoje řeči,nedostatečně podnětné prostředí,porucha sluchu),přerušený vývoj řeči(následek nemoci či úrazu),scestný vývoj řeči(vývojové orgánové anomálie). Z poruch jednotlivých složek mluvního projevu:poruchy hlasu, poruchy znělosti,poruchy výslovnosti.Poruchy soc.stránky řeči:koktavost,mutismus,surdomutismus. Do poruch tempa řeči řadíme breptavost.

1.Opožděný vývoj řeči-nemluví-li dítě do 3 let,jde zřejmě o opožděný vývoj řeči.Je nutné hledat příčiny-vyloučit,zda se nejedná o nerozpoznanou vadu sluchu,vyloučit poruchu intelektu.Také u dětí s autismem se řeč opožduje.Vady mluvních orgánů(rozštěp rtu a patra, anomálie čelisti apod.) vedou k opožděnému až odchylnému vývoji řeči.Nejčastější příčinou opož.vývoje řeči je nepodnětné,nestimulující prostředí.Dále vliv dědičnosti,lehká mozková dysfunkce,nevyzrálost nervové soustavy.

2.Vývojová dysfázie(výv.nemluvnost)-projevuje se neschopností nebo sníženou schopností dítěte verbálně komunikovat,i když podmínky pro vytvoření této schopnosti byly dobré. Postihuje výslovnost,gramatickou strukturu i slovní zásobu.Ve škole se u dětí s dysfázií často projevují specif.poruchy učení.Tato porucha vyžaduje dlouhodobou logo péči.Závažnost narušení kom. schopností u dětí s dysfázií závisí na rozsahu nevyzrálosti až poškození  mozkových funkcí.

3.Afázie(získaná orgánová nemluvnost)-dochází k ní při orgánovém poškození či onemocnění CNS,na základě lokálních poškozeních mozku.Řeč byla již plně vyvinuta,ale např. při úrazech, nádorech(mozku),krvácení do mozku apod. došlo ke ztrátě řeči.

4.Koktavost(balbuties)-porucha plynulosti řeči.Příčiny-dědičné dispozice,orgánové poruchy, neurologický nález.Léčba není dosud vyřešena-terapií pouze potlačujeme její příznaky. U koktavého se mění postoj k verbální komunikaci-objevuje se strach z řeči,poruchy nonverbálního chování(grimasy,mrkání,tiky), pocení,napětí.

5.Breptavost-porucha tempa řeči-extrémně zrychlené tempo řeči,často nesrozumitelné. Příčiny:dědičné vlivy,vlivy prostředí,poruchy v dominanci mozkových hemisfér.

6.Huhňavost(rinolalie)-porucha zvuku řeči.Snížená nebo zvýšená nosovost v mluv.řeči. Snížená resonance-zavřená huhňavost-zduřelá sliznice v dutině nosní,polypy,vrozené anatomické změny.Zvýšená rezonance-otevřená huhňavost-rozštěpy patra,obrna měkkého patra.Kombinace obou-smíšená huhňavost.Léčba-odborná lékařská péče a následně logo péče.

7.Patlavost(dyslálie)-neschopnost nebo porucha používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek.Při vstupu do školy-50% dětí má nesprávnou výslovnost.Náprava-do 5 let spontánně

zráním CNS,nápodobou dospělých,vhodná četba,řečové říkanky.Po 5 roce je nutná odborná péče logopeda.

13.Logopedie jako vědní obor,dyslálie,koktavost,mutismus

Logo se zabývá výchovou,vzděláváním a péčí o jedince s narušenou komunikační schopností. Využívá poznatky z medicíny,psychologie a z lingvistiky.Je poměrně mladým vědním oborem-1.pol.20 stol.U nás MuDr. Miloš Sovák vymezil logo jako obor spec.ped. Nezabývá se pouze odtraňováním vad řeči, ale celkově narušenou kom.schop. Komunikace-lidská schopnost užívat výrazové prostředky k vytváření,udržování a pěstování mezilidských vztahů.

Řeč je specificky lidskou schopností užívat vědomě jazyka jako složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách.

Dyslálie(patlavost)-nejčastější porucha výslovnosti,je charakterizována špatnou výslovností jedné nebo více hlásek.Jde o vývojovou vadu, která vzniká za vývoje výslovnosti.Při vstupu do školy má špatnou výslovnost až 50 %dětí.Do 5 let může nápodoba rodiče,učitele,zrání CNS a vhodné řečové říkanky spontánně nesprávnou mluvu napravit.Po 5 roce je nutná odborná péče logo.Druhy:a)dyslálie hlásková-mogilálie(hlásku dítě vynechává-leba=chleba) a paralálie(dítě nahrazuje hlásku jinou-Mikal=Michal). b) tzv, izmy – vyslovování deformované hlásky. c)slabiková dyslálie. d) slovní dyslálie

Neurozy řeči – koktavost a mutismus

Koktavost(balbuties)-patří k nejzávažnějším poruchám kom.schop.Příčiny:neurologické faktory,poškození mozku v těhotenství a při porodu,biochemické faktory,fyzikální změny ve fonančním ústrojí,odchylky interhemisferálních vztahů. K organicky podmíněné koktavosti může dojít i u nedonošených dětí a dětí s porodními kompllikacemi.Dále to jsou vlivy dědičné

Pravidla při práci s koktavými dětmi:vytvořit optimální prostředí,při vyvolání mu dát prostor pro odpověď,četnost vyvolávání je stejná jako u ostatních,nadávat mu najevo jeho vadu, nelitovat, dát možnost projevit se v méně obvyklých formách mluvy-zpívání,recitace,nechat žáka mluvit tak,jak se připravil,nepřecvičovat dítě,zkoušení jinou formou,než ústní.

Mutismus(oněmnění)-ztráta řeči na neurologickém podkladě.Příčinou jsou silné afekty, rozrušení,úlek.Projevuje se ztrátou řeči i hlasu.Čím větší snahu má dotyčný mluvit,tím větší má zábrany. 1. Efektivní mutismus-pojí se s negativistickými postoji.Většinou jím trpí děti plaché,málo sociálně adaptované.Může být reakcí jen na určité osoby, s ostatními lidmi dítě hovoří.V takovém případě je třeba zaměřit nápravu na získání důvěry.

2. Surdomutismus-neurotická ztráta řeči spolu s útlumem slyšení,řeči neurogenního a psychogenního původu.Náprava spočívá v úpravě prostředí jedince a v psychoterapii.

14.Surdopedie,sluch.poruchy dočasné a trvalé,nedoslýchavost

Surdopedie se zabývá péčí,výchovou a vzděláváním sluchově postižených jedinců. Spolupracuje se speciálně pedagogickými (zejména v oblasti kombinovaného postižení), dále s obecně pedagogickými,biologickými,psychologickými a sociologickými obory. Z medicínských disciplín-pediatrie,ORL,fonoatrie. Cílové skupiny surdo.péče:sluchově postižené děti a mládež,jejich rodiče,ped.pracovníci. Hlavní cíl pedagogiky sluch.post. spočívá ve zprostředkování komunikačních kompetencí.Kom.kompetence je vymezena jako systém pravidel k produkování promluv a jejich porozumění. Celkově je kom. kompetence pojímána jako soubor všech mentálních předpokladů,které činí člověka schopným komunikovat.Pro sluch. postižené je třeba získat přiměřené řečové,komunikační a sociální kompetence,aby si sluchově postižený jedinec mohl osvojit kulturní hodnoty a vybudovat nezávislou existenci.

Sluchové vady dělíme a)podle místa vzniku, b)podle období vzniku, c)podle stupně postižení

ad a) porucha převodní-porucha převodního ústrojí,je postiženo převážně slyšení hlubokých tónů.Je to porucha kvantitativní,postižený slyší řeč v menší intenzitě.

-porucha percepční-porucha vnitřního ucha,postihuje slyšení vysokých tónů,je to porucha kvalitativní.Jedinec špatně rozeznává určité hlásky a tím i obsah slov.Šepot slyší hůře než hlasitou řeč.

-porucha smíšená-jedinec málo slyší a špatně rozumí.

ad b) 1.vrozené-geneticky podmíněné,kongenitálně získané-prenatální(nemoci matky,RTG),

perinatální(protahovaný porod,Rh inkompatibilita). 2.získané-a)získané před fixací řeči-do 6 let-infekční choroby,traumata,úrazy hlavy,opakované záněty stř.ucha, b) získané po fixaci řeči-po 6 roce-stařecká nedoslýchavost,poranění v oblasti hlavy,dlouhodobé působení silné hlukové zátěže,toxiny,jedy

ad c) stupně sluch.vad-sluch.vady jsou posuzovány podle vzdálenosti,ze které jedinec řeč slyší.Po audiometrickém vyšetření se ztráta sluchu vypočítává a vyjadřuje se v jednotce intenzity zvuku(decibel,norma-0-25db). Podle mezinár.klasifikace světové zdrav.organizace z r.1980 rozdělujeme stupně sluch.vad:

-lehká ztráta sluchu(26-40db)-bez velkých potíží.Nerozumí řeči z větší vzdálenosti, neslyší dobře za nevýhodných podmínek.

-střední ztráta sluchu(41-55db)-potíže při konverzaci ne větší vzdálenost

-středně těžká ztráta sluchu(56-70db)-postižený nerozumí často hlasité řeči ze vzdálenosti větší než 1 metr

-těžká ztráta sluchu(71-90db)-problémy s dorozumíváním,ani při zesílené řeči zblízka všemu nerozumí

-velmi těžká ztráta sluchu(nad 91 db)-dříve se označovala jako zbytky sluchu,úplná hluchota

-neslyšící-osoby nejsou schopni slyšet žádný zvuk ani při použití nejsilnějších zesilovačů

15.Zjišťování sluchových vad,raná péče 

Čím dříve je porucha sluchu zjištěna a začne se s vhodnou rehabilitací, tím menší škody vznikají ve vývoji dítěte. Vyšetřená sluchu zajišťují odborní lékaři-foniatři, ORL. K vyšetření se nejčastěji využívá akustických emisí, akustických evokovaných potenciálů mozkového kmene, tympanometrie a vyšetření stapediálních reflexů.

Péče o sluch.post. by měla mít komplexní charakter – zajišťuje ji  školský, zdravotnický a sociální resort.

Střediska rané péče pro sluch. post.- do 4 roku dítěte nebo do 7 roku dětí s kombinovaným post. Klienti nejsou jen děti, ale celá rodina. V Praze Tamtam od r. 2001 a v Olomouci od r. 2004.

Spec.ped.centra pro sluch.post.- jsou zřizována při zákl. šk. pro sluch. post. Jejich primárním úkolem je na základě audiologické a spec.ped. diagnostiky zvolit rehabilitační metodu, která by podpořila rozvoj komunikačních dovedností sluch.post. Dále provádějí depistáž sluch.post., psychorehabilitační pomoc a soc. poradenství rodinám, metodickou pomoc sluch. post. a jejich pedagogům.

Mat. školy pro sluch. post. – navazování komunikace, tvoření a rozvíjení hlasu, rozvoj zrak. vnímání, rozvíjení řeči, začátky čtení, dosažení funkční komunikace s využitím nonverbálních prostředků-mimiky, gestikulace a přirozených posunků, případně znakového jazyka.

Kompenzační pomůcky-široký soubor speciálních zesilovacích elektroakustických přístrojů, které umožňují sluch. post. překonat následky postižení.

1.Pomůcky usnadňující vnímání mluvené řeči-sluchadla, osobní zesilovače, indukční smyčky, pomůcky pro zesílení TV a telefonu, kochleární implantát, elektronické pomůcky.

2.Pomůcky usnadňující tvoření mluvené řeči- logopedické pomůcky

3.Pomůcky motivující ke čtení-teletext, skryté titulky

4.Pomůcky usnadňující získávání informací-TV technika,počítače,multimediální programy, internet, mobil, fax