Lirua Firua

23.Psych. zvláštnosti těl. post.

Vliv onem. na psychiku:oslabení nervové soustavy-může se projevit zvýšenou dráždivostí a emotivní labilitou; v oblasti emocionální je to strach i úzkost,bývá spojen s novým prostředím(nemocnice),z bolesti a nepříjemnými zážitky léčebných zákroků, dítě chápe nemoc jako strach,neví co ho čeká; mohou vznikat různé fobie,depresivní stavy; jsou více vázáni na blízké osoby; celková snížená výkonnost-častější absence – omezení zkušenosti v soc. oblasti-ovlivnění emočního ladění.

U získaného postižení je průběh provázen traumatem z postupného uvědomování si handicapu a proto je nutná psycholog. péče. Vrozené postižení –v ranném dětství si dítě postižení ani neuvědomuje, ml.šk. věk-první krize po nástupu do školy, uvědomuje si rozdíly, může vznikat pocit méněcennosti, stř.šk.věk – dítě se začíná osamostatnovat, není tolik závislé na okolí, adolescence-vyrovnávání se s postižením, střídání depresivních a optimistických nálad,hledání profesí a citové orientace, dospělost-většinou dochází k definitivnímu vyrovnání s postižením, nachází trvalé vztahy, sebeuplatnění.

Psychologické problémy post. lidí mohou být odlišné v závislosti na druhu defektu, jeho závažnosti, ale i vzhledem k typickým osobnostním vlastnostem.Každé postižení má svoje typické primární důsledky, které vedou k dalším sekundárním obtížím. Různá postižení vyvolávají rozdílné reakce společnosti, někdy může jít až o soc. stigmatizaci.

Děti potřebují udržovat kontakty se svými vrstevníky, umožnujeme jim dostat se na místa, kam by se běžně nedostaly, dítě má být pravidelně a šetrně o své nemoci informováno, aby dokázalo tyto informace pochopit-rychleji potom pochopí, co mu nemoc přinese a bude se cítit jistější. Vyhledáváme zájmy, které dítěti přinesou úspěch a uspokojení. Dítě nijak nepřetěžujeme,ale ani ho nenecháváme v nečinnosti. Dítě včas připravíme na možné problémy s nástupem do školy, později s volbou povolání-aby se dokázalo s realitou lépe vyrovnat a své omezení přijmout.

24.Současné trendy v péči o těl. post.

Hipoterapie,muzikoterapie,arteterapie,canisterapie

Hipoterapie-terapie prostřednictvím koně, nerozhoduje věk ani stupen tělesného či mentálného postižení klientů.

Hiporehabilitace-stimulace jezdce trojrozměrným pohybem koně. Vede k uvolnění napětí svalů.Napomáhá k nácviku chůze, koordinace pohybu,tréninku rovnováhy,posilování svalstva.Pro tuto formu rehabilitace je nutné doporučení od odborného lékaře. Je určené zejména pro děti s dětskou mozkovou obrnou,s skoliozami, s ortped. vadami,s dechovými obtížemi, s roztroušenou mozkovou sklerozou, s LMD.

Léčebně pedagogické ježdění-jízda na koni nebo pouhý kontakt s ním.Do této formy jsou odborným lékařem zařazování klienti s poruchami chování,neurolog. obtížemi a ment. ret.  Má velký vliv na psychiku dětí.U pacientů je možné prostřednictvím koně získat důvěru k pedagogovi a postupně k dalším lidem v kolektivu. Výhody : naučit se poznávat sami sebe,své schopnosti a dovednosti; využívat obrovské motivace,kterou kůň pro dítě znamená; kombinovat různě postižené v jedné skupině s tím,že pomáhá jeden druhému.

Rehabilitačně rekreační ježdění a sport handicapovaných-rozšiřuje aktivity handicapovaných a napomáhá k jejich integraci do společnosti.Pacientům trvale odkázaných na vozík umožnuje volný pohyb v přírodě bez ohledu na překážky. Nabízí možnost soutěží-tím zvyšuje sebevědomí klientů a dává smysl života ve společnosti. V ČR se jezdí paradrezurní a paravoltižní soutěže.

Canisterapie-terapie prostřednictvím psa.Rozvíjí sociální dovednosti u dětí, nutí je ke komunikaci,vyžaduje jejich ohleduplnost vůči zvířeti.Je vhodnou metodou u autistických dětí k přenesení zaměřenosti z vnitřního světa na svého kamaráda psa. Rozvíjí citové schopnosti-rozvoj komunikace a zvládání chování, rozumové schopnosti-cílené hry a plnění různých úkolů,poznávání anatomie psa, pohybové schopnosti.

25.Přístup učitele k chron.nem. dítěti

Epilepsie-je to prokazatelná tendence k opakujícím se záchvatům.Záchvat je výsledkem biochemických změn v mozku.Není to choroba, ale může být symptomem tělesné poruchy.Avšak nemusí mít žádnou definovatelnou příčinu-zvláště u dětí.

Existují mnohé typy záchvatů.Dítě s epilepsií může mít více než jeden typ záchvatu.

Záchvaty ovlivnuje  rozsah epileptického ložiska. Generalizované záchvaty-nemají ložisko,příčinou je výboj,který se šíří v celém mozku, jsou vždy spojeny s poruchou vědomí. Tonicko-klonický-ztuhnutí těla,výkřik,po něm pád,možnost zmodrání a křeče těla,sliny,pomočení. Parciální ložiskové záchvaty- vznikají v ohraničené oblasti mozku-porucha vědomí není velká,charakteristická je neschopnost normálně reagovat na podněty-žvýká,olizuje se,snaha uniknout,vstát, někdy křeče. Bezprostředně před zachvátem prožívá dítě tzv. auru-halucinace čichové,záblesky světla.

Zásady-chránit hlavu,nepodávat nic k pití,uvolnit oděv u krku,jakmile je to možné, obrátit dítě na bok,utřít sliny kolem úst,jestliže došlo k močení,dítě přikryjeme,aby nebylo vystaveno trapné situaci,většinou záchvat rychle odezní a dítě po kratším odpočinku může pokračovat ve výuce.

Cukrovka-hypoglykemie-nápadná bledost,třes,pocení,pocit hladu – podáme kostku cukru, kousek čokolády. Hyperglykemie-zvracení,zčervenání, z úst zápach po acetonu. Při námaze a vypětí dochází ke zhoršení stavu. Nutná pravodelná dietní strava.