12.Ústavní péče o lidi s MR
Ústavy jsou denní, týdenní, celoroční.
Denní ústavy (stacionáře)- zpravidla se orientují na výchovnou činnost, pracovní rehabilitace, různé formy rehabilitace, volnočasové aktivity.
Týdenní zařízení- kompromis mezi ústavní a domácí péčí. Přes týden se dětem věnují odborníci a přes víkend jsou děti dma u rodiny.
Zařízení přes týden poskytuje svým klientům zajímavý program a různé druhy činností, které by jim rodina těžko dokázala zprostředkovat. Dny strávené s rodiči zase zajišťují emocionální stabilitu dítěte a jeho společnou integraci.
Celoroční provoz- komplexní péče, v současné době se ustupuje od velkých ústavů a spíše se přiklání k rodinnému typu ústavu.
Demokratizace života v ústavech:
- vychovatelé a pacienti jsou oslovováni – klient- je ústavnímu personálu rovnocenným partnerem.
- Klient má právo na určité soukromí, každý kdo vstupuje jeho pokoje by měl zaklepat.
- Klient si nemusí měřit denně teplotu.
- Klient má právo na správné a slušné cestování
- Klient má práv vyslovit své názory, sdělit své skutečné pocity.
- Když nemá hlad, nemusí jíst, nikdy nemusí to, co mu nechutná.
Může si uvařit kávu nebo čaj nebo si o něco požádat.
- Má právo na volnočasové aktivity, smět pracovat, pomáhat.
Dobrá práce v ústavech je založena na empatii, trpělivosti, umění naslouchat a respektovat.
13.Profesní příprava žáků v MR
Odborná učiliště- žáci získávají výuční list po 2 nebo 3 letech.
Odbor. učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří nejsou samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami. Tato příprava se uskutečňuje v samostatné třídě odborného učiliště a trvá jeden rok. Zakončuje se vysvědčením, ne výučním listem.
Praktická škola – 1 nebo 2 letá příprava
2 letá příprava-je zaměřena na přípravu pro výkon jednoduchých činností dle zaměření a činností v oblastech praktického života.Cílem přípravy je poskytnout žákům doplnění a rozšíření všeobecného vzdělání dosaženého v průběhu plnění školní docházky a dát jim základy odborného vzdělání a základy manuálních dovedností v oboru dle zaměření.
1 letá příprava-pro žáky s těžším zdrav. post.,s těžší MR. Žáci se připravují především na práci v chráněných pracovištích a na pomocné a úklidové práce v sociálních či zdravotnických zařízeních.
Pracovní uplatnění :
1.Chráněné dílny – specifické pracoviště pro občany,kteří mají ztíženou možnost,případně žádnou se uplatnit na trhu práce.Slouží především k tréninku pracovních dovedností, pracovního režimu a práce v kolektivu.Režim je upraven podle zdrav.stavu zaměstnanců s výrazným zohledněním individ. přístupu.
2.Podporované zaměstnání-služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání a jejichž schopnosti získat zaměstnání jsou omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou podporu před i po nástupu do práce.Službu zprostředkovává školený tým pracovníků.Tento program usiluje o plnohodnotnou integraci člověka s MR na trhu práce, která zahrnuje pracovní i společenské začlenění. Podporované zaměstnání je časově omezený komplex služeb,jehož cílem je podporovat úsilí najít si a udržet pracovní místo.Uživatelé tohoto programu potřebují dlouhodobou podporu přímo na pracovišti v souladu s jejich individ. potřebami. Znaky podporovaného zaměstnání:aktivní přístup uživatele programu, okamžité umístění na pracovní místo a trénink uživatele přímo na pracovišti,zaměstnání v běžném pracovním prostředí,průběžná podpora. Tento program v Čechách zajištují nestátní neziskové organizace,např. Rytmus v Praze,Spolu v Olomouci.
14.Pracovní výchova
Převážnou část obsahu výuky v hodinách prac. vyuč. tvoří cvičení manuálních dovedností.Pro MR dítě je charakteristická motivační nevyhraněnost,sklon ke krátkodobé a blízké motivaci a absence snahy o dosažení vzdálenějších cílů. Příklady motivačních faktorů:
1. charakter pracovního úkolu-když je cílem výrobek praktický, motivace dětí vzrůstá.
2. společenská důležitost úkolu-např. úklidové práce,u starších dětí výroba pomůcek pro mladší děti, výroba hraček.Je-li postiženému dítěti zadán společensky prospěšný úkol, snaží se ho vykonat co nejlépe,aby dokázalo, že s ním lze počítat jako s normálním dítětem.
3. očekávané hodnocení
Žáci nemají být při práci časově omezováni-pak se dopouští chyb.Proto je nutné zaměřit se na kvalitu výrobků.
Některé zásady: přiměřenost, zhodnotit výsledky jeho práce, názornost, pochopení pracovního úkolu, zásada soustavnosti(žáci se v logickém sledu seznamují jak s jednotlivými materiály, tak i pracovními úkony), zásada trvalosti(žáci dovedou v praxi s jistotou uplatnit svoje poznatky.Prostředkem naplnění této zásady je samostatná práce a částí opakování podstatných úkonů).
Metody:1.rozhovor-hlavně k motivaci a ke kontrole o úrovni poznatků. 2. instruktáž- seznámení s podstatou činnosti, 3. praktická demonstrace práce. 4. pozorování- hlavně při exkurzích, 5.praktická cvičení-žákovská práce vedená učitelem
Při hodnocení používáme hlavně metodu dlouhodobého pozorování žáků a metodu rozboru žákovských produktů. Nejvhodnějším způsobem hodnocení je ten, při kterém žáci sami posuzují svoje výrobky.
Převažuje individuální práce, musíme vytvořit takový cíl,aby ho žáci mohli splnit.
Cílem výchovy je vytvořit prostor pro další vzdělávání. Cílem vzdělávání je orientovat se v životě jako v celku.
Samostatná výchova-příprava na budoucí povolání
-má určitý cíl – např. relaxace
Návazná výchova-program navazuje na např. příští hodinu matematiky
Cíle pracovní výchovy-sebeobsluha, stravování – čistota jídla, hygienické zásady, pracovní návyky-stříhání,lepení,šroubování,syntéza prvků-skládání kostek do krabice
Pozor na dotykovou citlivost.
.
