9.Poradenství SPC,raná péče o ment. post.
Postižené dítě,zejména v ranných etapách svého vývoje,potřebuje citlivou mateřskou péči,citové zázemí rodiny,individuální přístup a trpělivé výchovné vedení,které se potom pozitivně projeví v kvalitě jeho pozdějšího života.
V současné době tuto službu zajištují Spec.ped. centra,zaměřená na co nejčasnější a nejúčinnější pomoc postiženým dětem a jejich rodinám.Představují značnou společenskou pomoc rodičům ve výchově MR dítěte.Jsou to spec. školská zařízení,zřizovaná při spec. školách či jako samostatná účelová zařízení.Stěžejním úkolem SPC je pravidelná,dlouhodobá a komplexní práce s post. dítětem a s jeho rodiči od nejrannějšího věku až do ukončení jeho školní docházky.
SPC plní tyto úkoly:
1.připravuje komplexní podklady k rozhodnutí o zařazení žáka do spec. mateřské školy,do spec. zákl. školy,do ÚSP a navrhují přiměřený způsob výchovy a vzdělávání ment. post. dětí a mladistvých
2.provádějí depistáž dětí a mladistvých v daném regionu ve spolupráci s lékaři,pracovníky školství a resortu práce a soc. věcí
3.vedou přesnou evidenci dětí a mladistvých zařazených do péče centra
4.zabezpečují komplexní spec. ped. a psychologickou diagnostiku
5.poskytují poradenský a metodický servis rodičům
6.sledují a vyhodnocují vhodnost zařazení a školní úspěšnost dětí
7.poskytují pomoc v otázkách profesní orientace
8.zabezpečují aktivní účast rodiny na rehabilitačně terapeutickém působení
9.spolupracují s ostatními poradenskými pracovišti
10.podílejí se na široké osvětové činnosti
11.organizují diagnostické pobyty rodičů s dětmi v příslušné speciální škole
10.Současný systém výchovy a vzdělávání dětí s MR
Výchovu a vzdělávání lidí s MR chápeme jako celoživotní proces-kognitivní procesy probíhají značně pomaleji,je potřeba stálého opakování a prohlubování jejich znalostí a dovedností.
Základy výchovy ment. post. dětí spočívají v rodině.Té pomáhají různé rodičovské organizace a sdružení, ped.-psych. poradny a hlavně SPC.
1. předškolní vzdělávání
a) spec,mat.školy-rámcový vzdělávací program pro předšk. vzdělávání respektuje skutečnost,že oproti vzdělávání běžné populace dětí vyžaduje vzdělávání dětí se spec. vzdělávacími potřebami obvykle některé jiné,popřípadě další podmínky,např. v oblasti věcného prostředí, životosprávy dětí,psychosociálního klimatu,organizace vzdělávání,jeho personálního a pedagogického zajištění,spolupráce školy s rodinou.Předškolní pedagog musí brát v úvahu speciální potřeby dětí,které liší podle charakteru a stupně postižení či znevýhodnění dítěte.Proto by měl být vzdělán v oblasti spec.ped
b)mat.školy-integrace dětí do běžné mat.školy znamená přiblížení se normálnímu prostředí a snížení nebezpečí izolace dítěte i jeho případnému vylučování ze společnosti ostatních vrstevníků.To usnadnuje osobnostní a sociální rozvoj i sociální integraci dítěte.
2. základní vzdělávání
a)základní škola praktická-speciálními výchovnými a vzdělávacími prostředky a metodami umožnit žákům dosáhnout co nejvyšší úrovně znalostí,dovedností a osobnostních kvalit při respektování jejich individuálních zvláštností a možností.Výuka vyžaduje spec.učební metody,vhodný výběr učiva a individ. přístup učitele a výrazní snížení počtu žáků ve třídě.
b)zákl.škola speciální-vychovává a vzdělává žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje,pro které se nemohou vzdělávat podle vzdělávacích programů zákl. škol ani zákl.školy praktické.V těchto školách se vzdělávají zpravidla žáci s ment.post. středního až těžkého stupně.Cílem je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a předpoklady žáků a vybavit je takovými vědomosti,dovednostmi a návyky,které jim umožní,aby se v maximální možné míře zapojili do společenského života.
c)přípravný stupeň zákl.školy spec.-poskytuje přípravu na vzdělávání dětem s těžkým ment.post., souběžným postižením více vadami či autismem.Klade si za cíl umožnit školní vzdělávání těm žákům,kteří by vzhledem k těžšímu stupni MR a případně dalším důvodům nebyli schopni školního vzdělávání,ale u nichž jsou patrné určité předpoklady rozvoje rozumových schopností,které by jim perspektivně mohly umožnit absolvovat zákl.školu spec nebo alespoň její část.
d)rehabilitační vzdělávací program-pro žáky s velmi závažným ment.post. které jim znemožnuje vzdělávání na úrovni spec. a prakt. školy,ale umožnuje jim,aby si v přizpůsobených podmínkách a za odborného spec.ped. vedení osvojovali některé elementární vědomosti,dovednosti a návyky,které jim umožní získat alespoň určitou dávku soběstačnosti,pomohou jim najít vhodnou formu komunikace s okolím a budou napomáhat rozvoji jejich motoriky.
3.další vzdělávání a profesní příprava mládeže
a)odborná učiliště-příprava žáků na profesní uplatnění s akcentem na předávání praktických dovedností
b)praktické školy-praktické rodinné školy
4.celoživotní vzdělávání lidí s ment.post.
a)večerní školy-opakování učiva,orientace v okolním světě a životě,rozvíjení komunikačních dovedností,práce s počítačem,výchovné a umělecké předměty
b)kurzy k doplnění vzdělání
c)aktivační centra-obecná a praktická část
11.Integrace žáků s ment. post.
Integraci handicapu považujeme za přirozený a pozitivní jev pro všechny zúčastněné,jak z hlediska
sociálního,tak psychického.
Opakem integrace je segregace.Poměr mezi integračními a segregačními snahami je v současném světě chápán jako jeden z ukazatelů humanity,kulturnosti a vyspělosti společnosti.Absolutní a úplná integrace je však v mnoha případech ne-li nevhodná,tak alespoň sporná.Musí se ohlížet na potřeby a zájmy všech,tedy jak žáků handicapovaných,žáků zdravých,rodičů,tak i školy. Pro integraci musí být vytvořeny podmínky.Handicapovaný žák potřebuje pro svůj optimální vývoj spolupráci,pocit jistoty a patřičnosti v prostředí,v němž se ocitl.Pouhá „existence“ v normálních podmínkách nestačí. Společenský status handicapovaných je přes všechny humanizační a integrační snahy současnosti stále velmi nízký.Nejvíce odmítanou skupinou jsou podle výzkumů právě ment.post.
Integraci chápeme jako spolužití postižených a nepostižených při přijatelné nízké míře konfliktnosti vztahů těchto skupin.
Úplná integrace-zařazení handicap. žáků do běžné školy bez větších omezení
Částečná integrace-buď vyčlenění běžné školy pro žáky s jedním postižením nebo vytvoření spec. tříd ve škole
Obrácená integrace-zařazení zdravého žáka do spec. školy – není běžná
Integrace ve škole není omezena jen na vyučování,osvědčila se i při letních táborech nebo ozdravných pobytech.
Pro úspěch integrace ve škole je nezbytné splnit minimálně následující podmínky:
1.rodiče postiženého musí s integrací souhlasit a přát si ji
2.s integrací musí souhlasit i rodiče ostatních dětí
3.musí souhlasit i učitel
4.musí souhlasit zdraví žáci,musí chápat celý proces integrace
5.post. žákovi musí být poskytnuta spec. péče
6.integrace nesmí ohrozit péči o zdravé žáky
7.integrace musí být chápána jako oboustranný proces ovlivnování zdravých i postižených
Normalizace-lidé s ment. post. mají,pokud je to jen možné, žít normálním životem tak, jako jejich spoluobčané.
Humanizace-společnost vidí ve svých postižených spoluobčanech rovnoprávné členy,respektuje je. Projevuje se jak ve verbálně vyjadřovaných postojích k postiženým lidem,ale zejména v jednání a zacházení s nimi a ve vytváření adekvátních podmínek pro jejich život.
Pedagogické aspekty integrace žáků s ment. post.
Proces vzdělávání žáků s ment. post. probíhá,v závislosti ne míře a stupni postižení, odlišně od procesu vzdělávání ostatních žáků.Vyžaduje proto spec.vyučovací metody,vhodný výběr učiva, individuální přístup pedagoga a výrazně nižší počet žáků ve třídě.Tyto požadavky je v rámci početné třídy běžné školy velmi obtížně plnit.Navíc děti s MR zpravidla trpí poruchou adaptačních schopností,což jejich výuku v běžných třídách značně stěžuje.Bývají proto zpravidla vzdělávány v upraveném a přizpůsobeném prostředí-podle závažnosti stupně ment. ret.-ve zvláštních nebo pomocných školách. Kontakt se zdravými dětmi je umožněn při mimoškolních činnostech,ve školních družinách,při zájmových činnostech.